(...) Pohledy do české krajiny To, že Zdeněk Svěrák má lidi rád, se ukazuje i v knize Povídky. Má porozumění pro jejich slabosti, i když je přítomen i určitý morální imperativ. Fandí slabším a nechá osud, aby dohnal ty nafoukané. Dalším z důležitých aspektů těchto povídek je to, že autor má rád i českou krajinu, i když některé z příběhů se pochopitelně odehrávají v Praze. HODNOCENÍ LN *****

(...) Nejstarší je z roku 1966, ta nejmladší letošní. Obě jsou stejně laskavé, vtipné a poučné.