(...) Haklův prozaický svět mám rád, protože jej považuji za autenticky svébytný, nekašírovaný, nepředstírající. Řadím ho do linie takzvaných subjektivizovaných osobních výpovědí, které se pohybují v rozmezí mezi chlapským tlacháním a existenciálními tématy, jež však neservíruje s laciným patosem, ale spíše suše, často drsně, na příkladech svých postav či lidiček, jež jsou s jeho hrdiny v nějakém bližším či volnějším vztahu. Stejně jako u Petra Šabacha i u něj se náhled na svět mění s tím, jak jeho autor stárne a vyzrává. Tím se také proměňuje prostředí i věk a mentalita postav, jež se jeho prózami producírují. (...) Hakl dává promlouvat i lásce, obyčejnému kamarádskému porozumění, nepokřivenému přátelství i obrodě, která však nebude nikterak jednoduchá. Svižnosti jeho prózy prospívá rozčlenění textu do rozsahem i stylem různorodých partů: od návratných krátkých výpovědních nádechů přes vnitřní monolog, dialogickou kapitolu až po práci s cizími textovými výňatky.

Emil Hakl vsazuje děj nové knihy Skutečná událost do horké současnosti – jeho hrdinové plně existují v nedlouho trvajícím světě moderních technologií a počítačů, které jsou pro jejich práci, volný čas i mezilidskou komunikaci téměř nepostradatelné; zároveň se s tímto světem plným individualismu, cynismu a všeobecně rozkolísaných hodnot musejí prát.

Novela Skutečná událost je jednou z nejlepších knih o současných mužích. Haklovi hrdinové sice touží mít život ve svých rukou, místo skutečné akce si však jen každý den barví bradky a odmítají závazky. (...) Kniha Skutečná událost má tři hrdiny. Jeden je spisovatel, který stárne a nechce si nic začínat s optimismem, důvěrou, závazky. Druhý si každý den barví bradku na jiný odstín. Ne z radosti, hravosti nebo ve snaze se někam zařadit a od něčeho distancovat, spíš v touze dát křečovitě najevo lidem, že jeho mysl je stále mladá. Třetí je rozhněvaný mladý muž poznamenaný smrtí se vztahem k drogovým experimentům. Všichni vycházejí z generace, která se v pubertě snad kvůli právě končící totalitě dostatečně "nevyblbla" a teď se necítí povinna nikomu ničím. Zaměstnavateli, manželce, milence, rodičům a zejména sama sobě.