Kvítek karmínový a bílý

Nakladatel:  Argo 2014

Anotace

„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo,...
Zobrazit celý text

Čtenářské recenze

Celkové hodnocení
(8x)

907 stran, pro pána Jána! Obecní knihovna by měla dávat malou upomínku, bonbón nebo odznak, každému, kdo to poctivě přelouská. Já jsem špatný recenzent. Nevím, jestli se mi to líbilo, nebo nelíbilo. Žádná postava mě nezaujala, všechny jsou ošklivé a všední až běda. Žádný obrat děje mě nezaujal, všechno je nicotné a všední až běda. Styl a forma vyprávění patří do 18. století. Z novějších literárních výdobytků je užit jen ten, že to nemá konec. Ať chci, nebo nechci, obsah mi zůstane trčet v paměti jak pecka ve švestce už jen proto, jak dlouho na mě útočil. Obdivuhodné je, že i přes tu délku to jakžtakž drží pohromadě, nerozsypalo se to — za to dávám báječnou hvězdu.

[Tohle není regulérní recenze, ale osobní vyznání překladatele - jako takové nemůže být objektivní. Přesto doufám, že aspoň někomu přijde zajímavé.]
Francouzi tomu říkají „coup de foudre“. V češtině bych mohl napsat „byla to láska na první pohled“ – ale chyběl by tomu ten druhý význam, „úder blesku“. Po přečtení Faberova neoviktoriánského románu „Kvítek karmínový a bílý“ jsem zůstal jako opařený, jako by do mě praštil blesk.
A přitom to začalo tak nenápadně. Na semináři Britské rady v Cambridgi jsem dostal možnost seznámit se s Michelem Faberem osobně a z Anglie jsem odjížděl se všemi knihami, které Michel napsal. Jenže kde najít těch potřebných pár dní, které je potřeba k přečtení bezmála tisícistránkové knihy? V náročném literárním provozu, který mě nutí prakticky den co den přeložit deset stránek textu, se onen kýžený víkend, kdy bych mohl učíst přinejmenším prvních tři sta stránek, ne a ne vyskytnout. A tak jsem byl nakonec nucen číst po práci, s rizikem, že uváznu někde v polovičce druhé kapitoly. „Kvítek“ je naštěstí napsaný tak strhujícím způsobem, že nic takového nehrozilo. „Když jste se mě poprvé chopili, nenadáli jste se, že budu tak silná, ani jste neočekávali, že vás popadnu tak pevně a rychle,“ píše autor hned na první stránce – to mluví prostitutka, která čtenáře z úplně jiných časů nekompromisně čapne za ruku a provází ho neznámým Londýnem, ale zároveň tu autor pomrkává na čtenáře, který má obavy z nezáživných tlustospisů.
„Kvítek karmínový a bílý“ je příběh osmnáctileté prostitutky Sugar, ženy nadané výjimečnou inteligencí, která se narodila na nesprávném místě v nesprávný čas do velice tuhé, kastovní společnosti. Málokdy jsem osud hrdinky sledoval s tak zatajeným dechem, málokdy jsem imaginární postavě tak fandil. Moje manželka nabyla dojmu, že mám poměr. A já skutečně poměr měl, vždyť vztah mezi čtenářem a knihou má být vášnivý, člověk má pocit, že to bude navždy – a pak najednou kniha skončí a čtenář si hledá jinou. Velmi promiskuitní. Ale v případě „Kvítku karmínového a bílého“ to byl poměr dlouhý a smysluplný.

Výpravná pohádka o pretty woman s exkurzí do viktoriánského světa chudiny i boháčů. Myslím, že to samé by se dalo odvyprávět na čtvrtině stránek, ale to by tomu chyběl ten duch doby, zajímavé detaily prostředí a společnosti.

Příběh by mohl klidně pokračovat, ani oněch 900 stran nikoho neunaví. Doporučuji.

Zobrazit další (1)

Funkce je dostupná pouze pro přihlášené

Omlouváme se, ale hodnotit a komentovat knihy můžete pouze jako registrovaný uživatel po přihlášení.
Přihlašte se, nebo se zaregistrujte, pokud nemáte účet.

Podělte se o vlastní zkušenost s knihou. Pomůžete tisícům nerozhodných čtenářů.

Recenze z medií

Když láska bolí

(...) Faber se v Kvítku karmínovém a bílém představuje jako oslnivý vypravěč. Každá věta, každé slovo má sílu a nevyhnutelnost starozákonního proroctví. Bombastický Faberův styl je navíc zcela ve službách strhujícího příběhu plného postav, které se při čtení zhmotňují před vašima očima a nedají vám spát ani ve chvíli, kdy knihu odložíte. A až ji dočtete, bude se vám po nich stýskat. Někdo by mohl namítat, že konec je snad až příliš úsečný a lakonický, ale ve skutečném životě se rovněž nekonají žádná halasně ohlašovaná a dramatická finále. A tahle kniha, to je život sám.

Bída viktoriánských kurtizán

(...) Faber nepředstírá, že je autor z 19. století. Naopak, stejně jako John Fowles ve Francouzově milence o třicet let dříve, i on volí odstup a materiál spíše zkoumá. Vypráví strhující příběh, zároveň má distanci badatele, snad historika všedního dne. A ten odstup má na čtenáře velmi zvláštní účinek. Jako by nás dráždil, že nemůžeme být úplně blízko, že realitu tak detailně popisovanou nemáme na dosah, ale musíme se spokojit s vyprávěním, navíc v ženském rodě; vypravěč se stává prostitutkou stejně jako protagonistka románu a šikovně si s námi pohrává. Zároveň se svým historickým rozměrem vymyká ze žánrové literatury a my, čtenáři, to vděčně přijímáme. Neboť právě historický rozměr a posedlost detaily každodenního života nám dávají zapomenout, že vlastně čteme poměrně banální příběh... a že jej hltáme plnými doušky.

Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý

Pozor, kam šlapete. A buďte ve střehu, ještě se vám to bude hodit. Město, do něhož vás přivádím, je rozlehlé a spletité a vy jste v něm ještě nebyli. Možná si představujete, že ho dobře znáte z jiných příběhů, které jste četli, ale ty příběhy vám nadbíhaly, vítaly vás jako přítele, chovaly se k vám, jako byste sem patřili.

Faber, Michel: Kvítek karmínový a bílý

Na pulty českých knihkupectví vtrhl nejslavnější román Michela Fabera, historický opus Kvítek karmínový a bílý. Jeho čtenáře čeká fascinující cesta Londýnem 19. století – pozná naškrobenou fasádu lepší společnosti i to, co se skrývá pod ní. Významný prostor v knize dostává barvité líčení polosvěta nevěstinců a jejich obyvatel.

Magazín OKO

Knižní pól Zdenko Pavelky
Recenze

Knižní pól Zdenko Pavelky

Knižní pól 13. 12. 2014

Dnešní knihy jsem vybral, jako bych je měl dávat za několik dnů přátelům, kteří mají rádi dobré příběhy a neodradí je tlusté špalky. Tím ...

 |  Zdenko Pavelka

V korzetu viktoriánské doby (recenze Kvítku karmínového a bílého)
Recenze

V korzetu viktoriánské doby (recenze Kvítku karmínového a bílého)

Kvítek karmínový a bílý můžeme přirovnat k tělu ženy, a vzhledem k tématu a prostředí příběhu to je paralela docela příhodná. Samotnou páteří té ženy / příběhu je příběh ...

 |  Tomáš Fojtík

Autor/Autorka

Michel Faber

Anglický spisovatel. Pochází z Nizozemí odkud emigroval s rodiči do Austrálie, kde v Melbourne vystudoval nizozemštinu, filozofii, rétoriku, anglický jazyk a literaturu. V oblasti svého vzdělání ale nikdy nepůsobil.

Z Austrálie emigroval se svojí druhou ženou do Skotska, kde žije dodnes. Psal od svých 14 let, ale za celý život by se nepokusil nic vydat, nebýt jeho ženy, která jeho povídku Někdy prostě prší poslala do literární soutěže Iana St Jamese. Hned na první pokus zvítězil. Pak si autora povšimlo edinburgské nakladatelství, které mu vydalo soubor povídek Někdy prostě prší.O rok ...

Celý medailonek
Do oblíbených
Přidejte si autora do oblíbených
(Nebo se nejprve přihlašte.)

Kategorie a témata

Bibliografické údaje

Název:
Kvítek karmínový a bílý
Autor:
Faber, Michel
Nakladatel:
Argo
EAN:
9788025713266
ISBN:
978-80-257-1326-6
Originál:
The Crimson Petal and the White
Překlad:
Janiš, Viktor
Popis:
1× kniha, vázaná, 920 stran, česky
Rozměry:
15,5 × 21,5 cm
Rok vydání:
2014 (1. vydání)
}