Klasik v novém balení. Tak by se dalo nazvat odeonské vydání románu Iana McEwana Nevinný, který vyšel v jiném českém překladu již v roce 1997. Jeho dějištěm je rozdělená německá metropole poloviny padesátých let. (...) Nevinný je vynikající román. Pravda, pokud bychom ho nahlíželi čistě prizmatem žánru špionážního románu (který má díky Le Carrému v Británii silnou tradici), bylo by snad možné mu leccos vytknout, nicméně McEwan o nějaké zařazení do žánru očividně nestojí – spíš si ze žánru vypůjčuje a píše svůj vlastní, osobitý příběh, pochmurný pohled na svět druhé poloviny dvacátého století, na svět, který se z hrůz druhé světové války možná dokázal vzpamatovat, ale poučit nikoli.

(...) Leonard Marnham, zaměstnanec Královské pošty, povolaný ke speciálnímu úkolu do metropole ležící na rozhraní dvou geopolitických bloků, je už v úvodu příběhu konfrontován s hřmotnou žoviálností amerických kolegů, která je mu nepříjemná. S jistým znechucením sleduje jejich předvádění, když si házejí s ragbyovým míčem s dokonale natrénovanou elegancí. V jeho povaze hraje velkou roli skutečnost, že před zapojením do obrovské operace americké CIA a britské SIS toho pětadvacetiletý mladíček, bydlící doma u rodičů, příliš nezažil. Na hrdinovu nevyzrálost a nezkušenost ostatně odkazuje už název knihy. McEwan si vždycky liboval v nepravděpodobných náhodách, v intenzivních zásazích osudu, které od základu proměňují životy jeho hrdinů. A tak není velkým překvapením, že i holobrádek Leonard je vystaven kruté zkoušce, po níž už nic nebude jako dřív. Napětí přitom autor buduje pozvolna.

Je to špionážní thriller, nešťastná romance, existenciální román, psychoanalýza i černá crazy komedie v jednom. Román Nevinný (1990) z pera britského spisovatele Iana McEwana, jedna z nejrafinovanějších knih světové literatury posledního dvacetiletí, vychází po třinácti letech česky podruhé, v lepším překladu a s výborným doslovem Petra Matouška. (...) Jenže - a patří to k výsostnému umění - i vina je v Nevinném jen přízračná. Leonard zhřešil i nezhřešil, zradil i nezradil, zabil i nezabil. Schizofrenní Berlín s černým tunelem, v němž i spojenci intrikují navzájem, se stává pastí šílených myšlenek, utkvělých představ, historických nutností. Lze je donekonečna převracet a ospravedlňovat, dokola přesvědčovat sebe i jiné o jejich logice a správnosti, ale už není cesty zpět.