(...) Jonathan Lynn a Antony Jay vyšli ze svého scénáře, který ale rozšířili o několik dalších rovin: celý text je koncipován jako kritické vydání deníků Jima Hackera, autoři v převlečení za jeho editory vstupují do děje svými poznámkami a citacemi z deníků či dopisů dalších osob. Tím vznikají další vtipné situace, o které byl televizní divák ochuzen.

(...) Naštěstí britský sitcom Jistě, pane ministře není ledajaký seriál, a originálně si počíná i stejnojmenná kniha. Tváří se coby věrné deníkové záznamy dotyčného politika, jenž podle úvodu sepsaného s vážností hodnou cimrmanologů prý skončil v jistém ústavu; přidává "autentické dokumenty", třeba vlastnoruční vzkazy všemocných tajemníků na okrajích lejster. Zábavnou chytrou hru završuje neskutečný jazyk, jenž z úřední mluvy, řeči vyhlášek a suše zdrženlivého vtipu splétá nádherné nesmysly.