Zničte to, nebo to zničí vás: Modrá, nikoliv zelená banka?

Tak jsem včera šla způsobně spát už nekdy v deset... ale než jsem zhasla, vzala jsem do ruky svou novou knihu od Libora Michálka s názvem: Zničte to nebo to zničí vás........si ji jen tak ohmatat a očichat........jen jednu stránku, jen jednu kapitolu......no a skončila jsem na poslední stránce v jednu v noci:)))
Vynikajícím způsobem napsané, přes všechnu tu špínu, kterou to popisuje, i vtipné (a to se zásadně nechytám na takovou tu parodii, kdy nás autor záměrně nutí smát se věcem, nad kterými bychom měli brečet - a pak s nima něco udělat)
Tohle je jiné - jemné; příjemný druh kultivované, laskavé, ale zároven na dřeň jdoucí ironie, půvabné slovní hříčky, hodně asi pomohla i forma psaní ve třetí osobě takže to čtenář nevnímá jako něčí příliš úzkou osobní zpověď, a může knihu číst i jako knihu o sobě - jak nás nabádá Jan Kraus v předmluvě.
Jelikož jsem se o ty věci celkem zajímala v jejich průběhu - prakticky už od převratu - tak mě tam nic nepřekvapilo, ale aspon jsem to mohla přečíst bez zvracení:-))))

Ty věci, kauzy, svinstva a průšvihy v průběhu času prosakovaly, pár lidí o nich i mluvilo a psalo, nebylo to až tak tajné a jak šel čas a ti šmejdi získávali půdu pod nohama, tak se kryli čím dál ledabyleji a kdo chtěl vidět, ten vidět mohl ....
Nedá se úplně říct "my jsme vůbec nevěděli, co se děje". Spíš lidi nechtěli vědět - měli svoje malé denní starosti a hlavně zbrusu nové radosti a to, že jim někdo krade stát pod rukama, a že to jednou budou muset zaplatit i s úrokama, jim totálně nedocházelo. Některým to nedochází ještě ani dnes.
Na závěr ocituju citaci, která se v knize nachází: Problém světa není v síle zlých, ale ve slabosti dobrých.

Takže prosím, zkusme v budoucnu nebýt tak úplně slabí, když už jsme se narodili dobří ;)
On ten název knihy má více významů - nejen ten, který měl na mysli šmejd Drobil - a to se týká nás všech..