(...) O autorovi vypovídá skutečnost, že po bolestném rozvodu žije se synem, kočkou a kuřaty na ostrově Gotland v Baltském moři. Odtud se mu svět musí jevit úplně jinak, než jako redaktorovi večerníku nebo televiznímu producentovi. Dokázal se dotknout živoucího nervu literatury, který posílá signály dalším čtenářům. Ti si o dobré knize řeknou bez ohledu na jazyk i zeměpisné souřadnice. Uvidíme, jak dopadne druhá kniha, která se má jmenovat Analfabetka, která uměla počítat. „Ty, co říkaj jenom to, co je pravda, nemá cenu poslouchat,“ říká v úvodu knihy Jonassonův dědeček vnoučatům. S vědomím paradoxu to je jedna z cest, jak vyvolat kouzlo literatury.