(...) Díky fotodokumentaci, kresbám, filmu, osobním vzpomínkám a vzpomínkám přátel i dobovým článkům či mapám území průmyslových zón mohlo teď po mnoha letech vzniknout knižní memento Zóna (Kant 2013). Unikátní svědectví o naší civilizaci, zpráva o násilí, které pácháme sami na sobě. Za velkorysý formát knihy a za její zpracování je nutno zajisté poděkovat i nakladatelství Kant, za finanční podporu Ústeckému kraji. Jedna z posledních Sozanského mosteckých intervencí byla nazvána Panika: Domy jako by volaly o pomoc řadou oken, většinou vytlučených. Situace vyvolává pocit panického strachu a úzkosti. Střed jednoho z bloků, šest oken v posledním patře, je zaplněn reliéfy a asamblážemi z odlitků rukou či nohou a nalezených předmětů. Tohle je angažované umění, které těžko kdo může zrelativizovat. Jiná doba, jiní vládci, ale stále stejné chyby.

Když se počátkem osmdesátých let rozhodl výtvarník Jiří Sozanský (1946) intervenovat do staveb a ruin, které v původním Mostě ještě zbývaly (uz jich tehdy moc nebylo), navazoval tím na svůj předchozí výtvarný dialog s konkrétním prostředím, s Malou pevností v Terezíně. (...) Jeho mostecká kapitola mu dosud nedávala spát. Po třiceti letech se k ním vrátil jak v tvorbě, tak i knihou (...) Sozanský s Chlíbcem koncipovali knihu jako vícehlas, v němž jsou ukázkami připomenuti výtvarníci, jež se na environmentech podíleli, do svazku rovněž zařadili blok vzpomínek na mostecké dění, k nimž účastníky vyzvali. (...) Proto také sdělnost dokumentárních materiálů nevyprchává ani po třiceti letech od jejich vzniku.