Nacházíte se: Úvod> Oddělení> Krásná literatura> Próza> Světová próza>kniha Výstup na Mont Ventoux

Obálka titulu Výstup na Mont Ventoux

Výstup na Mont Ventoux

Francesco Petrarca

Popis: 1× kniha, brožovaná, 142 stran, 8,2 × 14 cm, česky - více

Běžná cena: 148 Kč
U nás ušetříte: 15 Kč (10 %)
Naše cena dnes: 133 Kč

Cena je včetně DPH 10 %
(Cena bez DPH činí 121 Kč)

Jaké bude vaše poštovné?
Zavřít

Poštovné

Pro zásilky po České republice si můžete vybrat z těchto způsobů doručení (ceny vč. DPH):

Česká pošta

Poštovné pouze 65 Kč - balík do ruky.

Kurýrní služba PPL

Poštovné pouze 65 Kč, doručení do 1 pracovního dne od expedice.

Osobní odběr

Nabízíme osobní odběr ve všech našich kamenných prodejnách (20 Kč). V centrálním skladu v Horoměřicích je vyzvednutí zdarma. Využít můžete také síť výdejních míst Zásilkovny (34 Kč).

Zásilky do zahraničí

Poštovné závisí na způsobu dopravy a hmotnosti zásilky. Cenu se dozvíte před dokončením objednávky.


Více o možnostech plateb a doručení

Mám zájem
Není skladem
Není skladem
Titul není momentálně skladem.
Zde zjistíte dostupnost na prodejnách
Zavřít

Tento titul si můžete zakoupit i v těchto knihkupectvích (za běžnou cenu bez internetové slevy):


Stav skladu v knihkupectvích bez záruky, kontaktujte prosím knihkupectví a knihu si rezervujte.

Anotace

„Dnes jsem vystoupil na nejvyšší horu zdejšího kraje, kterou po zásluze nazývají Ventosus, tj. Větrnou. Učinil jsem to z pouhé touhy spatřit tuto slavnou výšinu.“ Těmito slovy se počíná líčení slavného italského básníka jeho příteli Francesku Dionigimu v listě, který jeho autorovi vynesl značně nadsazený titul „otce alpinismu“. I když rámcem vyprávění je výstup na známou francouzskou horu, prvoplánové pochopení celého textu zpochybňuje sám Petrarca. Na samém vrcholu bere do ruky Augustinova Vyznání, aby jeho zrak padl na slova: „a jdou lidé, aby obdivovali horské výšiny, mohutné mořské proudy, toky vodnatých řek, zálivy oceánu, dráhy hvězd a přitom zapomínají na sebe samotné.“ Nejen zde, ale i v mnoha dalších detailech se text při bližším pohledu ukazuje daleko komplexnější a mnohovrstevný. Jak pozoruhodné a hluboké interpretace skýtá, ukazují ve svých komentářích k novému překladu Jana Janouška Jiří Špička a Tomáš Nejeschleba.

Zákazníci, kteří si koupili tento titul, koupili také

Výstup na Mont Ventoux

Recenze

Recenze v Médiích

Petrarca, Francesco: Výstup na Mont Ventoux

Jan Lukavec, iLiteratura, 12.8.2014
Ať už „nejslavnější ze všech raných horolezeckých příběhů“ budeme číst jako významný dokument kulturních dějin, nebo jako poutavě podaný obraz vnitřního sváru, plastické vylíčení jisté vnitřní krize, v níž se člověk na chvíli zastavuje a ohlíží nazpět za svým vlastním životem..., tento mnoho set let starý text má šanci oslovit i dnešního čtenáře.

Podělte se s ostatními o svoje myšlenky:

Napsat vlastní recenzi

Uživatelské recenze

Průměrné hodnocení:

List prvního turisty

S. A. Fraňková, Knižní novinky, 1.9.2014

(Toto je kvalitní recenze)
Řekne-li se Francesco Petrarca (1304-1374), každého, aniž by je třeba četl, nejdříve napadnou jeho slavné Sonety Lauře (je přitom s podivem, že česky vyšly naposledy už v roce 1969 v Mladé frontě; resp. ve verzi s citacemi, ilustracemi a komentáři ve Zpěvníku, 1979 v Čs. spisovateli). Ve skutečnosti se však více pozornosti dostává jeho sbírce stylizovaných dopisů pod názvem "Listy velkým a malým tohoto světa" (česky naposledy vydal Odeon, 1974). Ze všech 45ti úvah a esejí budící dojem skutečné korespondence, kterou Petrarca adresoval císařům, kardinálům, králům (několik jich je věnováno i Karlu IV.) a při jejichž psaní se inspiroval Cicerem, to pak je zejména list, ve kterém kardinálu Janu Colonnovi Petrarca popisuje svůj výstup na provensálskou horu Mons Ventosus (Mont Ventoux). Právě ten list, ve kterém Petrarca líčí svůj výstup a nadšené potěšení z výhledů, aby je vzápětí srazil svým moralizováním, se těší trvalému vědeckému zájmu. Tentokrát k tématu přispěli i dva badatelé čeští, a vznikla tak zajímavá malá publikace, kterou letos pod názvem – "Výstup na Mont Ventoux" vydalo nakladatelství Vyšehrad. Kniha je sice autorsky připsána Petrarcovi, jehož zpráva je přítomna v novém překladu, ale díky participaci na díle za něj můžeme považovat částečně také Jiřího Špičku, jenž je autorem úvodní stati, překladatele italské části Jana Janouška a Tomáše Nejezchlebu, který napsal doslov. V neposlední řadě je třeba zmínit, že všechny tři části jsou opatřeny poznámkami včetně bohaté bibliografie. Úvodní Špičkova práce je nejobsáhlejší a takřka beletristicky čtivě se věnuje Petrarcově životu v Provenci a výstupu v civilní rovině; vedle toho se zamýšlí nad okolnostmi vzniku a provedení samotného listu. Doslov Tomáše Nejezchleby, který knihu další statí zakončuje, analyzuje výstup z hlediska filozofie a dobového přístupu, který se odráží zejména v Petrarcově kritice vlastního nadšení. Je vlastně nanejvýš fascinující, kolik výkladů a různých úhlů pohledu se věnuje právě onomu výstupu, přesněji řečeno jeho popisu, a jak se všechny snaží objevit mezi řádky něco, co kdosi jiný přehlédl. Stejně tak se pracuje s odkazy, které je možno z relativně krátkého textu vyabstrahovat. Je to jednoduché – poselství z minulých věků, která by aspoň trochu přibližoval člověka člověku napříč staletími, není mnoho. Hledá se někdo, kdo by v sobě měl cosi moderního, čemu bychom mohli porozumět. Petrarcův list z výstupu v sobě právě tohle vzácné zrnko nadčasovosti má. A to jen proto, že byl podniknut pro radost a čiré potěšení. To byl přístup v jeho době velmi netradiční až excentrický, stejně jako sama aktivita. V Petrarcově době a ještě i dlouho po ní, nebylo vůbec zvykem chodit jen tak, tedy bez praktického účelu do přírody, natož do hor. Legendární výstup byl tedy prvním písemně doloženým, který byl vykonán pro prosté potěšení z putování, výstupu, přírody, rozhledu. Díky tomu tak je také Petrarca považován za prvního skialpinistu nebo turistu a výstup na horu Mount Ventoux je právě proto oblíbeným předmětem pří historiků a nejrůznějších vykladačů. Na svůj velký výstup se dle listu básník vydal na jaře v roce 1336 ve svých 32 letech z Avignonu, ale na Mont Ventoux ho to táhlo již od dětství, neboť to prožil takřka na dohled, v nedalekém městečku Carpentras. Výstup podniká spolu s bratrem, několika sluhy, a snad také s knihou v kapse. Sám výstup považoval za ušlechtilé potěšení. Ačkoliv právě tento důvod Petrarca sám ve svém listu znehodnocuje moralizováním, z jeho dalšího díla vyplývá, že takové aktivity měl navzdory sebekritickému tónu listu v oblibě předtím i potom a do hor se vydává navzdory sv. Augustinovi opakovaně. Touha „mnoho vidět“, mladická dychtivost, a osvobození se od svízelů (možná útěk před nějakou „Laurou“) jsou vedle krásy míst trvalými popudy k vydání se na cesty. A krásná místa ho jednak poutají, jednak ponoukají k dalším cestám. Během svého života cestoval nejen po Itálii, kde nějakou dobu žil ale i po Francii a Německu. Petrarcovu vášeň pro cestování a výpravy do přírody asi nejlépe vystihuje věta, kterou napsal v jiném ze svých listů - „Těšilo by mě jít a rád bych zůstal“. Že u jedné cesty nikdy nezůstalo, je nabíledni.

Francesco Petrarca

 
zavřít