Věděl jsem docela přesně, že jednou umřu. Smrt není zlá, blbý je jen umírání. Ale co je mnohem podstatnější, to už napsal František Hrubín: „Cožpak on může umřít, když nemá komu?“ Celej člověk ve mně jen skromně dodává: „Trochu se snažte, abyste měli umřít komu.“ To je pak všecko mnohem veselejší.