Kniha Nabíledni prázdno je sice svazek útlý, jen o málo víc než stostránkový, ale o Vladimíře Čerepkové (1946–2013) a kontextu, ve kterém žila a psala, toho vypovídá až překvapivě hodně. Nakladatelství Torst ji vydalo u příležitosti převezení urny s básnířčiným popelem z Paříže do Prahy a jejího uložení do hrobu na Břevnovském hřbitově. (...) Třetí část knihy vypovídá o osobnosti Vladimíry Čerepkové nejvíc. Tvoří ji šest rozhovorů – všech, které Čerepková za života dala. Jejich přečtení modeluje velmi originální osobnost básnířky určitě lépe než odborný literárněhistorický výklad či rozbor tvorby, které v podobných knihách obvykle bývají. A je to logické: není náhodou, že je Čerepková řazena k beat generation. A není ani náhodou, že lidské osudy a názory právě u autorů tohoto směru bývají jaksi zásadnější než u představitelů jiných uměleckých skupin. To platí pro Spojené státy i někdejší Československo.