Srpen roku 1919: válka skončila, ale v prázdných kasárnách stále čeká na svůj ortel vězeň Morlac. A venku dnem a nocí štěká zubožený čokl. Jean-Christophe Rufin vypráví příběh o absurditě válek, o malých osudech, z nichž válka udělala velké životy obsazené důležitými rolemi, anebo je naopak zadupala ještě víc do země. Hlavně je to ale příběh o tom, jak těžké je vzít věci za ten správný konec.