Ne všichni čeští panovníci zemřeli hrdinskou smrti jako Přemysl Otakar II. nebo Jan Lucemburský. Někteří skonali docela nehrdinsky a ve velkých bolestech, třeba Karel VI. na otravu houbami nebo Rudolf II. na následky syfilidy. I proto byl skon králů často úmyslně zahalován tajemstvím a spojován s dramatickými okolnostmi, jen aby zůstali i ve smrti velcí.