(...) Nová publikace Hledání Ameriky je rovněž omezena na jeden autorův soubor, a přestože nedosahuje jedinečnosti "Okna", jde o dílo netuctové, mající čestné místo v autorově široce rozkročené tvorbě, jejímž častým znakem je kromě různé míry časosběrnosti také stavění lidí a prostředí do dvojic, nacházení otisků a podobností. Taková komparativnost je určující i pro Hledání Ameriky. (...) Metoda, na níž je založena tato formátově i rozsahově střídmá kvalitně vytištěná publikace, má tedy své limity, ale i tak je Hledání Ameriky knihou, na níž lze demonstrovat, že v podstatě dokumentaristickou fotografií se "dá myslet" a vnější příbuznost a "povrchnost" obrazů může s úspěchem odkazovat k hlubším souvislostem lidské civilizace.