Svůj nelehký život autisty autor popisuje kultivovaným jazykem plným paradoxů, s velkou erudicí i trpce ironickým odstupem, s nímž těm tzv. „normálním“ nastavuje nelichotivé zrcadlo. Kniha tak není pouhý životopis, ale i analýza západoevropské společnosti, a to nemilosrdná a místy i politicky nekorektní. Autorův působivý apel na otevřenost jinakosti a odpor k teoriím, které by „lidského tvora rády zredukovaly na hodinový strojek“, je každopádně potřebný a měl by být slyšen.