Nacházíte se: Úvod> Oddělení> Historie> Podle období> Druhá světová válka>kniha Zvláštní zacházení

Obálka titulu Zvláštní zacházení

Zvláštní zacházení

Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau

Adam Drda

Popis: 1× kniha, vázaná, 256 stran, 17 × 24,5 cm, česky - více

Běžná cena: 295 Kč
U nás ušetříte: 29 Kč (10 %)
Naše cena dnes: 266 Kč

Cena je včetně DPH 10 %
(Cena bez DPH činí 242 Kč)

Jaké bude vaše poštovné?
Zavřít

Poštovné

Pro zásilky po České republice si můžete vybrat z těchto způsobů doručení (ceny vč. DPH):

Česká pošta

Poštovné pouze 65 Kč - balík do ruky.

Kurýrní služba PPL

Poštovné pouze 65 Kč, doručení do 1 pracovního dne od expedice.

Osobní odběr

Nabízíme osobní odběr ve všech našich kamenných prodejnách (20 Kč). V centrálním skladu v Horoměřicích je vyzvednutí zdarma. Využít můžete také síť výdejních míst Zásilkovny (34 Kč).

Zásilky do zahraničí

Poštovné závisí na způsobu dopravy a hmotnosti zásilky. Cenu se dozvíte před dokončením objednávky.


Více o možnostech plateb a doručení

Přidat do košíku
Skladem
Skladem
Expedujeme do 2 pracovních dnů.
Zde zjistíte dostupnost na prodejnách
Zavřít

Tento titul si můžete zakoupit i v těchto knihkupectvích (za běžnou cenu bez internetové slevy):


Stav skladu v knihkupectvích bez záruky, kontaktujte prosím knihkupectví a knihu si rezervujte.

Skladem

Anotace

Šoa neboli nacistické vyhlazování Židů se v Čechách dosud pojímá jako cosi cizorodého – ne jako specifická a přitom neoddělitelná součást národní tragédie, ale jako osud „těch druhých“. Stručně řečeno: zdejším symbolem nacistické krutosti jsou Lidice, jejichž příběh zná každý školák, ale jen málo lidí ví, že v noci z 8. na 9. března 1944 byly v plynových komorách zavražděny téměř čtyři tisíce Židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau a že to byla – vedle obdobných vražd z počátku července téhož roku – největší masová vražda čs. občanů během druhé světové války a v moderních dějinách vůbec. Rodinný tábor zřídili nacisté ve vyhlazovacím centru v Birkenau v září 1943. Jeho prvními obyvateli se stali Židé z Čech a Moravy deportovaní z ghetta Terezín. Bylo jich několik tisíc, mužů, žen a dětí – a všichni měli v dokumentech předepsanou šestiměsíční karanténu, po níž mělo následovat Sonderbehandlung neboli „zvláštní zacházení“. Tento termín označoval v úřední řeči nacistického Německa zabití člověka bez soudu, z rozhodnutí státních orgánů, usmrcení v plynové komoře. Karanténní lhůta vypršela právě v březnu 1944.

Kniha Adama Drdy zachycuje historii rodinného tábora, především na základě vzpomínek několika desítek lidí, kteří přežili. Obsahuje rovněž dobové snímky a fotografie Radovana Kodery z cyklu Stopy holocaustu, zachycující zbytky rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau.

Zákazníci, kteří si koupili tento titul, koupili také

Zvláštní zacházení

  • Nakladatel: Revolver Revue
  • ISBN: 978-80-87037-65-2, EAN: 9788087037652
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 256 stran, 17 × 24,5 cm, česky
  • Rozměry: 17 × 24,5 cm
  • Rok vydání: 2014 (1. vydání)

Recenze

Podělte se s ostatními o svoje myšlenky:

Napsat vlastní recenzi

Uživatelské recenze

Průměrné hodnocení:

Česká stopa v Osvětimi - článek z Lidových novin 24. 1. 2015

auroch, 14.3.2015

(Toto je kvalitní recenze)
O tzv. rodinném táboře českých Židů se psalo loni, k 70. výročí zplynování jeho osazenstva. V noci z 8. na 9. března 1944 se odehrála největší hromadná vražda československých občanů v moderní historii. Počtem 3792 obětí překonala i útok z 11. září 2001 na USA (2973 mrtvých) a o řád i tragédii Lidic (334 mrtvých). Už proto je dobře, když ji k 70. výročí osvobození Osvětimi připomíná kniha Zvláštní zacházení. Líčí celý příběh rodinného tábora (v rámci Osvětimi se vymykal tím, že lidé v něm neprocházeli selekcí a žili pohromadě). Opírá se hlavně o vzpomínky přeživších. Je to užitečná připomínka faktu, že v mašinerii holokaustu a jeho symbolu, kterým stále zůstává Osvětim, jsou dvě výrazné české, přesněji československé stopy. Jednou je úspěšný útěk vězňů Vrby a Wetzlera, který byl unikátní tím, že na svobodě vypracovali a Spojencům dopravili první systematickou zprávu o „továrně na smrt“. Druhou českou stopou je právě rodinný tábor. Knižní vydání jeho příběhu dokládá, že i 70 let po osvobození Osvětimi ještě žijí lidé, kteří s tím mají osobní zkušenost. I to je důležitá zpráva. - Lidové noviny, Orientace, 24. 1. 2015, autor Zbyněk Petráček,

Holocaust Čechoslováků - recenze z časopisu Reflex

auroch, 14.3.2015

(Toto je kvalitní recenze)
V PROSINCI 1943 přijely z Terezína do Birkenau další tisíce lidí, v březnu vypršela Židům ze zářijových transportů karanténní lhůta a v noci z 8. na 9. března 1944 byli připraveni o život – zemřelo jich 3792. Proběhla tak největší masová vražda československých občanů. Rodinný tábor pak existoval ještě několik měsíců, v květnu do něj z Terezína přibylo dalších sedm a půl tisíce osob. Němci jej defi nitivně zlikvidovali během dvou dalších vražedných nocí z 10. na 11. a z 11. na 12. července 1944.
Na vzpomínkách přeživších toto obludné vraždění vystavěl novinář Adam Drda, jenž se rodinným táborem v Osvětimi zabývá už delší dobu, knihu Zvláštní zacházení s podtitulem Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau. Publikace vydaná na sklonku minulého roku nakladatelstvím Revolver Revue je víc než důstojným a v mnohém obohacujícím příspěvkem k letošním pietním vzpomínkám na 70. výročí osvobození největšího německého vyhlazovacího koncentračního tábora – Osvětimi.
Autor vidí příčinu zářijových deportací třiačtyřicátého roku z Terezína v nezvladatelné přeplněnosti (v létě 1943 zde hustota obyvatelstva podle E. Poláka odpovídala počtu 130 370 osob na kilometr čtvereční, což ji činilo srovnatelnou pouze s varšavským ghettem) a také v obavách Němců z eventuální vzpoury převážně mladých, dosud ještě silných Židů. Zároveň vyvrací dodnes hluboce vžitou představu, že Židé se nebránili a šli bez výjimky „jako ovce na porážku“ – připomíná povstání ve varšavském ghettu z dubna 1943 a srpnové revolty téhož roku ve vyhlazovacím táboře Treblinka a v białystockém ghettu. Z 802 osob, které se pokusily o útěk z Osvětimi, bylo 115 Židů; Čechů uniklo třiadvacet. Útěky Vítězslava Lederera, Rudolfa Vrby a Alfréda Wetzlera se staly legendárními, poslední dva zmínění navíc vydali Zprávu o tom, co se děje se Židy v Birkenau. Již 10. června 1944, krátce po jejím vydání, ji získal zástupce československé exilové vlády v Ženevě Jaromír Kopecký. Tato Zpráva rozptýlila jakékoli pochybnosti o tom, jak obrovská tragédie se odehrává, a podle Drdy přispěla k tomu, že nebyli vyvražděni všichni maďarští Židé; přežilo jich odhadem asi dvě stě tisíc, ovšem dvojnásobný počet nalezl v plynových komorách v Birkenau smrt. Zůstává proto dodnes uspokojivě nezodpovězenou otázkou, proč západní Spojenci nebombardovali haly smrti a komunikace sloužící transportům osob určených ke „konečnému řešení“, ačkoli je o to představitelé Světového židovského kongresu a další židovští politici žádali.
Aniž bychom chtěli slovíčkařit, lze mírně polemizovat s Drdovým tvrzením, že „pod mezinárodním tlakem, a především v obavě z možného bombardování země se admirál Miklós Horthy Němcům nakonec vzepřel (okupovali Maďarsko od března 1944) a židovské deportace 7. července 1944 zastavil“. V té době už totiž Spojenci Maďarsko intenzívně bombardovali. K prvnímu střetnutí s Američany došlo 17. března 1944 a v dubnu 1944 byla těžce bombardována Budapešť. Jak domeček z karet pak Adam Drda rozmetává alibistická tvrzení, že Němci o masovém vyvražďování nevěděli. Probíhalo totiž v takovém rozsahu a bylo s ním spjato tolik lidí – od táborového personálu po železničáře –, že by to předpokládalo takovou dávku ignorance, až se pro ni hodí mnohem drsnější výraz.
Reflex, Jaroslav Šajtar, 12. 5. 2015

Adam Drda

Adam Drda (1971) je novinář a politický komentátor. V roce 1989 začal pracovat v tehdy ještě samizdatové revui Střední Evropa, kde jako redaktor působil až do poloviny devadesátých let. Jeho články o politických a kulturních tématech vycházely v Českém deníku a v Lidových novinách, kde také vedl komentářové rubriky, přispíval dlouhodobě do revolver revue, Respektu a Hospodářských novin. V letech 1999–2005 působil v české redakci BBC jako analytik domácí politiky.

 
zavřít