Miluju příběhy, které i když skončí, zůstává na mysli tajemství, nedořečený příběh, něco… co ještě nebylo řečeno nebo co si můžete jen domýšlet. Takový bonus pro chvíli, kdy si třeba tento příběh přečtete podruhé a „co když zrovna nyní pochopíte“. Stíny na kupecké stezce jsou ryzejší a svým způsobem povrchnější, než Dědeček Oge, ale odkrývají víc...