U příležitosti stého výročí zrodu obecné teorie relativity vznikl podrobný životopis této jubilantky a spolu s ním i shrnutí úspěchů, jichž v astrofyzice a kosmologii prozatím dosáhla. Na cestě do síně slávy to ale nejznámější myšlenka Alberta Einsteina nemívala lehké, protože jisté lidské vlastnosti neovlivní ani zakřivení prostoročasu. Místy té představě škodila vědecká ješitnost, jindy přílišná snaha velící nepřipustit ve vesmíru zvěřinec, popřípadě taje černých děr, pro něž je nevyzpytatelnost přirozeností. Portugalský popularizátor Pedro G. Ferreira, mimo jiné profesor na Oxfordu a poradce Evropské kosmické agentury, se drží zásady fyzika Ernesta Rutherforda, že vědecké poznání je pro kočku, nesvedeme-li ho předat slečně, která nám nese pivo. Výsledkem je výklad tak přístupný, až se zdá, že k nám promlouvá nový Carl Sagan, americký popularizátor astronomie.

Fyzika se počátkem dvacátého století probudila ze sebevědomého snu domněle vševědoucího člověka do vibrující reality obtížně představitelných poznatků, jejichž podstata je přirozeným lidským smyslům zcela skrytá. Hlavním tématem knihy je Einsteinova teorie relativity, která hraje v této napínavé hře o poznání světa stěžejní roli.