Záhádky se v dvouslabičném rýmovém dotyku s pohádkami ve svých groteskně poetických zákoutích přibližují také k Fantazii, ale na rozdíl od pohádek nemalují čerta na zeď, nenechají nikoho záhadně zmizet, ani dojít k princezně a půlce království – jsou zkrátka a dobře záhadné a především zábavné.

(...) Obrácené pohádky "Záhádky jsou knížkou o změně: něco se stane, něco se může či nemůže změnit. Ale s takovou filozofií nemůžeme děti zahlcovat, tak si jenom tak hrajeme, jakoby nezávazně, ale nezávazné to není - je to sakra závazné," řekl Nikl v nedávném rozhovoru MF DNES. Záhádky spojují poezii i prózu, absurditu s realitou, slovo s obrazem. Klokanovi z kapsy vykukuje myš a měkcí šneci škrábou a jsou rychlí. Součástí knihy je i osm listů rozřezaných na třetiny, které lze takřka nekonečně prohazovat a kombinovat, a pokaždé na sebe navážou.

(...) Zá hádky jsou událostí, kterou nelze přehlédnout. Jasně dokládají, že tvorba pro děti není pro Petra Nikla žádnou "přidruženou výrobou". Naopak, tvoří neodmyslitelnou, integrální součást jeho do všech stran rozvětvených aktivit. A co víc: je to právě Petr Nikl, kdo má velký podíl na pozoruhodné proměně, jíž česká kniha pro děti v posledních několika letech prochází.