Nacházíte se: Úvod> Oddělení> Krásná literatura> Próza> Světová próza>kniha Vojna nemá ženskú tvár

Obálka titulu Vojna nemá ženskú tvár

Vojna nemá ženskú tvár

Světlana Alexijevičová

Zatím nikdo nehodnotil, zatím žádné recenze, napsat vlastní recenzi

Popis: 1× kniha, vázaná, 342 stran, 13,5 × 20,5 cm, slovensky - více

Běžná cena: 447 Kč
U nás ušetříte: 45 Kč (10 %)
Naše cena dnes: 402 Kč

Cena je včetně DPH 10 %
(Cena bez DPH činí 365 Kč)

Jaké bude vaše poštovné?
Zavřít

Poštovné

Pro zásilky po České republice si můžete vybrat z těchto způsobů doručení (ceny vč. DPH):

Česká pošta

Poštovné pouze 65 Kč - balík do ruky.

Kurýrní služba PPL

Poštovné pouze 65 Kč, doručení do 1 pracovního dne od expedice.

Osobní odběr

Nabízíme osobní odběr ve všech našich kamenných prodejnách (20 Kč). V centrálním skladu v Horoměřicích je vyzvednutí zdarma. Využít můžete také síť výdejních míst Zásilkovny (34 Kč).

Zásilky do zahraničí

Poštovné závisí na způsobu dopravy a hmotnosti zásilky. Cenu se dozvíte před dokončením objednávky.


Více o možnostech plateb a doručení

Mám zájem
Není skladem
Není skladem
Titul není momentálně skladem.
Zde zjistíte dostupnost na prodejnách
Zavřít

Tento titul si můžete zakoupit i v těchto knihkupectvích (za běžnou cenu bez internetové slevy):


Stav skladu v knihkupectvích bez záruky, kontaktujte prosím knihkupectví a knihu si rezervujte.

Info OKO

Anotace

Kniha Vojna nemá ženskú tvár najčerstvejšej držiteľky Nobelovej ceny za literatúru Svetlany Alexijevič vychádza v slovenskom preklade už druhý raz. Oproti prvému vydaniu z roku 1990 však ide o rozšírenú verziu, objavujú sa v nej pasáže vyškrtnuté bdelým sovietskym cenzorom i celkom nové výpovede pamätníčok Veľkej vlasteneckej vojny.

Svetlana Alexijevič pátra po inej tvári vojny. Nezaujímajú ju medaily a rady a vyznamenania, v pamätiach stoviek žien, ktoré zažili vojnu ako jej priame účastníčky so zbraňou v ruke, loví to, čo je neprenosné, to najosobnejšie – zážitky, ktoré utkveli na kožiach vojačiek i zdravotníčok, zážitky, ktorých sa nemožno zbaviť, nemožno ich vytesniť z pamäti, ani zo snov. Hrôza vojny sa v dokumentárnej koláži Svetlany Alexijevič strieda s prekvapujúcou ľudskosťou a odkrýva tak celkom inú tvár vojny, tvár, ktorú by sme v kusých kapitolách učebníc dejepisu hľadali len márne.

Zákazníci, kteří si koupili tento titul, koupili také

Vojna nemá ženskú tvár

  • Nakladatel: Absynt
  • ISBN: 978-80-971823-5-9, EAN: 9788097182359
  • Originál: U vojny ne ženskoje lico
  • Překlad: Chovanec, Marek
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 342 stran, 13,5 × 20,5 cm, slovensky
  • Rozměry: 13,5 × 20,5 cm
  • Rok vydání: 2015 (1. vydání)

Recenze

Podělte se s ostatními o svoje myšlenky:

Napsat vlastní recenzi

Uživatelské recenze

Průměrné hodnocení:

Zatím nikdo nehodnotil, zatím žádné recenze,

Světlana Alexijevičová

Světlana Alexijevičová (narodila se v roce 1948 v bělorusko-ukrajinské rodině v městě Stanislav) je běloruská investigativní novinářka a spisovatelka. Ve svých knihách se zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka – Válka nemá ženskou tvář ( česky 1987), černobylská katastrofa – Modlitba za Černobyl ( česky 2002), válka v Afghánistánu – Zinkoví hoši a rozpad Sovětského svazu – Doba z druhé ruky (2013). Všechny tyto knihy jsou součástí jejího velkolepého projektu jakési kroniky, vytvářené z autentických hlasů lidí, s nimiž se setkala, který nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka. Pracuje na něm již 35 let a vytvořila a vybrousila pro něj specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“. Její knihy na pomezí beletrie a investigativní žurnalistiky byly přeloženy již do 22 jazyků a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). Alexijevičová byla jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekuována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Gothenburgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy jsou v její vlasti dodnes na indexu.

 
zavřít