Proslulá česká dokumentaristka, citlivě a houževnatě mapující proměny doby i lidí v ní, si vyzkoušela, jaké to je, stát se objektem. Kromě vzpomínek a převážně konsenzuální debaty se v knize vyskytne i nařčení, že občas vytvořila sociální porno, nebo názor, že některé její filmy raději vůbec neměly vzniknout.