Tato kniha mne zklamala stejně jako její autor svými dílem. Rozhodně je hodně pod úrovní Jonas Jonassona, se kterým bývý srovnáván. Hlas Zawadské mi už byl v závěru knihy protivný.

Podle mě zatím nejslabší z jeho knih, místy jsem se i nudila a přeskakovala v odstavcích, což se mi často nestává. Jde vidět, že autor začíná vykrádat sám sebe, opakuje některé stereotypy z Oveho a Babičky. Tam to fungovalo, bylo to vtipné, smutné, prostě emoční, ale potřetí už to jaksi nejde, už víte, co bude, víte, kam autor směřuje, není to ono.

Pěkná kniha, z počátku jsem se nemohla začíst, zdála se mi nezáživná, ale nakonec jsem ji četla jedním dechem. Doporučuji všem, dávám hvězdičky.