(...) Ve Vašíčkových textech jako by se s novou energií, humorem a dobrodružným šarmem vracel na scénu karteziánský duch, jenž se zdál být zažehnán mystickými kouzly ve stylu new age. Tak snadno by se však autor nenechal nachytat. Na mapách, které kreslí, je všude a nikde. Myšlení pro něj znamená proces, děj, drama, leckdy i thriller nebo frašku, nikoli však opevněné stanovisko, v němž by se zabydlel jako na stálé adrese. Právě proto se četba jeho textů stává nevšedním zážitkem.