Branko Ćopić vystavěl ve své poslední knize nádherný pomník dětským letům prožitým v severozápadní Bosně, zejména pak svému rázovitému dědovi Rademu a jeho druhům, kteří jsou pro chlapce nepřebernou studnicí humoru i moudrosti. V druhé, bohužel poněkud slabší části autor čtenáře zavádí do o poznání složitějšího období druhé světové války. Melancholická atmosféra, něžný humor a celkové poselství učinily z knihy jeden z klenotů moderní jugoslávské literatury.