Kniha Islámský stát. Cesta k moci Fawaze A. Gergese ukazuje spletité kořeny vzestupu obávané skupiny, ale nabízí i zamyšlení nad cestami, jak salafistické džihádisty skutečně porazit. (...) Porážka ISIS je nicméně složitý úkol, který si vyžádá existenci politických a společenských strategií, jež skupině upřou to, z čeho žije. Znovu zdůrazňujeme, že ISIS by si tak dobře nevedl, kdyby v Sýrii a Iráku nedošlo ke zhroucení institucí státu a vzestupu sektářství. Obojí je důsledkem desítek let diktatur, špatné vlády, nedostatečného rozvoje a krajní chudoby, přičemž situaci ještě zhoršovala zahraniční intervence a tragédie Palestinců. S výjimkou rodícího se pluralitního experimentu v Tunisku jsou v roce 2016 politické autoritářství a sektářství v arabském světě stále na vzestupu. Vláda práva je křehká a lidská práva občanů jsou beztrestně porušována.

(...) Ve světle dění v Iráku a Sýrii v posledních měsících vyznívají aktuálně autorova slova o tom, že i pokud bude IS vojensky poražen, nepřestane existovat. Pouze změní svou strategii a stáhne se do podzemí, kde bude čekat na další šanci – tak jako al-Káida Ajmána Zavahrího, jež ostatně podle Gergese časem opět získá na džihádistické scéně dominanci. A další příležitost, ať již pro Islámský stát či pro jiné skupiny, pravděpodobně přijde, protože radikální islamismus je dvojčetem politického autoritářství a celkové krize politiky v arabském světě. „Příběh Islámského státu je složitý a nelze jej odvodit z jeho propagandy, kterou někteří vědci ke své vlastní škodě považují za věrohodnou,“ píše autor v úvodu knihy. Sám se z větší části opírá o původní arabské zdroje a kriticky se vyrovnává s prohlášeními a publikacemi Islámského státu stejně jako s písemnou produkcí protagonistů, působících v rámci širšího islamistického a salafisticko-džihádistického hnutí. V textu do hloubky studuje vnitřní pohyby globálního džihádistického hnutí a měnící se síť loajalit a aliancí mezi jeho vůdci a jejich zástupci.