V prvotině Hany Richterové se čtenář hned v úvodní básni musí vyrovnat se zvláštním napětím, které plyne z autorčiny nerozhodnosti, zda důvěřovat, či naopak nedůvěřovat básnickému slovu. Tato tenze pak prochází celou knihou jako červená (v případě Richterové spíše bílá a na první pohled neviditelná) nit.