Proticírkevní tendenčnost, odsuzování zpozdilosti lidí dřívějších dob, interpretování strašidel z „třídního“ hlediska, to vše najdeme skoro v každé kapitole. Kniha poskytuje nostalgický pohled do doby, která věřila ve vybudování dokonalé společnosti, v níž žádná strašidla nebudou mít místo. Dnes se sice i u nás víra ve víly a duchy přírody naopak vrací, zato k vizím dokonalého státu jsme skeptičtí. Dnešní člověk možná více rozumí tomu, co Krátký odsuzoval, než jeho materialistickému světonázoru.

Dočkali jsme se a podruhé vycházejí Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel (1961) od Radovana Krátkého s nezapomenutelnými ilustracemi Miroslava Váši, vtipný to a léta mnohými předraze sháněný slovník nadpřirozených bytostí. (...) Co zde nechybí ale magično, kterým vás encyklopedie uloví a vtáhne do plochy svých stran. „Příšerně strašidelné obrázky,“ definoval jsem si věc kdysi pod vlivem onoho kouzla.