(...) Byla by opravdu škoda, kdyby život Medy Mládkové nevyšel v knižní kostce, protože ať už si o některých způsobech jednání této dámy myslíme cokoliv, je to životní dráha zcela netuctová a zanechávající za sebou pozoruhodné sběratelské dílo. Respektive byla by věčná škoda, kdyby taková kniha nevyšla za života Mládkové, s jí vyřčenými vzpomínkami a názory. (...) V konečném součtu se volba Kundry coby životopisce ukazuje být správná. Jde o typ novináře zvídavého, pochybujícího, neemfatického, střízlivého. Prověřuje a ověřuje. To je u paní Mládkové velmi žádoucí, protože ona v cestě za svými idejemi, touhami a přáními často podává věci svou krajní optikou, v níž se ztrácí smysl pro proporce a věcnost. Kundra vedl s Mládkovou chronologicky a tematicky zacílené rozhovory, ale ty jsou jen jednou částí této knihy. Jednotlivá, několikastránková interview Kundra prokládá výkladovými partiemi, jimiž vyplňuje časové a faktografické mezery, které by mezi rozhovory jinak vězely. (...) Dá se říct, že v rámci žánru "kniha k jubileu žijícího člověka" je Můj úžasný život maximem možného.