Zápletkou Normálních lidí je sám život, jeho uplývání a boj o nalezení sebe sama v podobě, která bude kompatibilní s milovanou osobou. Autorka neváhá postavit se zpříma k tématu první lásky a přiznat mu jeho důležitost. Její „normální“ protagonisté čtenáře vytrhávají z reality a nutí ho vracet se k emocím dávno zatlačeným do podvědomí.

(...) Při hodnocení knižní předlohy i seriálu je nutné předem vzít v úvahu dvě věci – jedná se o v nejlepším slova smyslu generační výpověď a i když to tak na první pohled nevypadá, velkou roli v ní hraje sociálně-kritická a politická rovina. Obojí, podpořené navíc často deklarovanou levicovou orientací Sally Rooney, může být pro část publika zdrojem značné frustrace. Generační deprese, nevyjasněná sexuální identita, nefunkční vztahy traumatizovaných lidí, přehnaná sebereflexe jdou ruku v ruce s ekonomickými těžkostmi, pocitem sociální izolace, přehnanou sebereflexí a ironickým i neironickým důrazem na vlastní privilegia.