Autor propátrává dějiny novodobého českého písemnictví a zkoumá, co lze označit za reportáž, a co už ne. Někdy jej při tom jeho úvahy od vytčeného tématu zavedou až příliš daleko. Systematické dějiny české reportáže tedy stále ještě zbývá napsat, ale tato kniha k tomu může dodat některé cenné podněty.