Z počinů, jako je tuhle Vombat, jsem vždycky trochu rozpačitá. Mají potenciál, ale taky na ně mám značně vysoké nároky, aby mi nemuselo být líto papíru promarněného nápadu. Mám ráda hru se slovy a kam až člověka představivost se sklonem k hravé potrhlosti může dovést, mě dost baví, ale citlivě vnímám hranici, kdy už je to na křeč a prvoplánové....