Clamence vypráví o svém životě, zpytuje svědomí, ukazuje, jak byl pokrytecký a sebestředný – to vše proto, aby v závěrečné kapitole mohl přistoupit ke své roli „kajícného soudce“ a odsoudit mlčenlivého posluchače za stejné prohřešky, jakých se dopustil i on sám. K slavným scénám moderní literatury patří scéna, v níž zaslechnutý smích vyvolá protagonistův pád v mnoha významech tohoto slova.