(...) Na příkladech Wang Wejových dvojverší se autorka pouští do komplexního rozboru jeho básnického jazyka a čtenář si podle něho může vytvořit solidní představu o básnickém jazyku čínských regulovaných básní vůbec. Rozbor Wang Wejova básnického jazyka lze objektivně hodnotit jako nejoriginálnější část knihy, v rámci české poetiky je tato kapitola přínosem nejen díky obsahu, ale i díky své novosti.