(...) A tak ačkoli napsáno neotřele, zůstává vlastně vše při starém: poděděné kavkazské geny družnosti a živelný přístup k umění dávají vzniknout miniaturkám o nelehké situaci multinacionální komunity, jež navzdory překážkám projevuje velkou žízeň po životě. Hrdinové třiceti povídek opět ztělesňují ryzí nevinnost, která sice občas narazí, nicméně se nevzdává, takže výsledek dopadá přesně tak, jako kdyby celník Henri Rousseau zasedl namísto za stojan naivistického malíře za psací stroj.