Dnes je vliv B. S. Johnsona na britskou literaturu minimální, ba téměř nulový a autor sám skoro upadl do zapomenutí.

(...) Nešťastníci jsou Johnsonovou čtvrtou knihou, a dokonce i zcela nepoučený čtenář na první pohled vidí, že s ní není něco v pořádku. Základní prvek autorova postupu odhalí v okamžiku, kdy ji začne zvědavě zkoumat a ona se mu v knihkupectví rozsype na podlahu. Kdyby vás teď náhodou napadalo, jestli on ten Johnson nebyl jen vtipálek s dobrou intelektuální vyřídilkou, tak na to zapomeňte. Extratřída byl nejen po stránce formální, ale i ryze prozaicky. Nešťastníci nejsou žádná bezdůvodná hra se slovy a čtenářem. Jedná se o záznam Johnsonových vzpomínek na poslední měsíce blízkého přítele, který nečekaně a poměrně náhle zemřel na rakovinu. Autorský potenciál jeho kalibru se ve snaze o co nejdokonalejší zachycení niterných pocitů prostě vykašlal na tradiční podobu knihy.