(...)Damasio setrvává na půdě přírodovědy, jaká se vyvinula v euroamerické civilizaci a k jejímž metodologickým průkopníkům patřil právě Descartes. Praktické bádání jej však dovedlo k pochybnosti o nadřazenosti čiré racionality nad jinými způsoby vnímání a přijímání světa. Obhajuje zejména citovost a dokládá, že mysl oproštěná od citů vykazuje známky zmrzačenosti.