(...)Není podstatné, do jaké míry se ve fikci promítly prvky autobiografické. Mnohem důležitější je, že celý obraz je zahalen do ovzduší elegičnosti. Život tu plyne jako jednotvárný, šedý proud času, v němž jen občas zablesknou okamžiky lyrického zjasnění. V tomto ohledu je druhá knížka protějškem povídkových humoresek.