(...) Velmi hutná větná stavba, od klišé oproštěný jazyk, psychologicky precizní dialogy, absence dramatických dějových zvratů, autorská trpělivost s drobnokresbou atmosféry - to vše dělá ze Sarrazinové dost náročné sousto ve všech jejích textech. V Útěku jsou její přednosti nejkoncentrovanější, tudíž čtenářsky nejnamáhavější. Jenže jak jednoduše a bez zjednodušení popsat atmosféru světa cel, kde vládnou jiné priority.