(...) Jeho texty jsou opakem jakéhokoli nadčasového rozjímání a teoretizování, jsou naopak dokonale věcné a konkrétní, nasáklé kontextem a vědomím, že v Čechách je literatura vždy silně ovlivňována tím, co se po ní chce, a proto o ní nelze psát, jako by žila pod skleněným poklopem. Brousek je druh kritika ideálně spontánního a zároveň ideálně racionálního, v jehož psaní se spojil v Čechách nebývalý temperament s provokativně vyostřeným intelektem.