(...)Autor nenabízí "jen" cenná zjištění, nutná k pochopení husovské otázky, ale rovněž dospívá k takovým závěrům, které příliš neladí se současnou atmosférou harmonického smíření, jež ovládlo naprostou většinu znalců Husova života a díla bez ohledu na národnostní příslušnost či konfesijní orientaci. Kejřova monografie tak bezděčně potvrdila známý fakt, že svobodné historické bádání zpravidla nepřináší výsledky, které by byly v souladu s momentální (byť jakkoli sympatickou) společenskou objednávkou.