Nakladatelství Archiv Akademie věd ČR

Dvousvazková edice zpřístupňuje deníkové zápisky z posledních deseti let autorova života (1927–1937).

Zapojení žen do vědeckého světa navazuje na zpřístupnění vysokoškolského vzdělání ženám, čímž se významně změnila jejich profesní, rodinná i společenská situace.

Zrod samostatného československého státu na podzim 1918 byl od počátku vnímán jako jeden z vůbec nejdůležitějších milníků národních dějin.

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.

Svazek je českým příspěvkem k různým výsledkům mezinárodního studia středověké odborné literatury, která sloužila každodenním potřebám duchovních správců farností a zabývala se též kanonickým právem.

Čtvrtý, závěrečný svazek Průvodce po rukopisných fondech, výsledek dlouhodobého projektu s cílem zmapovat veškeré rukopisné bohatství dochované v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Sborník přispívá k dějinám české slavistiky a především vědeckým kontaktům v rámci slovanských zemí.

Sborník soustřeďuje příspěvky ze setkání pamětníků založení a počátků ČSAV. Vzpomínky na skutečné „první kroky“ centralizovaného základního výzkumu.

Práce nastiňuje vývoj středověkých městských úředních knih dochovaných z Brna na podkladě vývoje tohoto typu úředních písemností v soudobém české státě. Zabývá se vývojem zájmu o studium městských knih v českých zemích.

Svazek zveřejňuje studie ze tří zdrojů, jež už samy naznačují, čemu jsou věnovány.

Sličně vydaná kniha informuje o iluminovaných rukopisech českého původu v polských sbírkách a vydává je formou vědeckého katalogu.

V okamžiku svého úmrtí na počátku září 1948 byl Edvard Beneš valnou většinou československé společnosti vnímán jako hrdina.

Fotografie z cesty kolem světa pořídil geograf Jiří Daneš, když se v roce 1920 plavil do Austrálie, aby zde zastával úřad prvního československého konzula. Fotografoval samozřejmě i na zpáteční cestě, na tichomořských ostrovech, Japonsku a Kanadě.

Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.