Nakladatelství Ústav pro studium totalitních režimů

Monografie se věnuje vybraným komunitám římskokatolických křesťanů v českých zemích od konce 60. do konce 80. let 20. století.

Monografie Dějiny Státní bezpečnost 1948–1953 je druhým svazkem edice věnované historii Státní bezpečnosti (StB) v Československu.

Další číslo Paměti a dějin přináší soubor studií a článků s širokým časovým i tematickým rozpětím.

Publikace přináší první komplexní zpracování osudů všech 889 československých občanů, kteří byli v letech 1933 až 1945 popraveni v Drážďanech.

Publikace představuje komplexní zpracování problematiky soudních rehabilitací v období pražského jara a v první polovině 70. let.

Toto číslo časopisu Paměť a dějiny se zaměřuje na vědu a techniku ve službách Státní bezpečnosti a ukazuje, jak moderní technologie ovlivňovaly zpravodajské aktivity i kontrolu společnosti v období studené války.

Předkládaná publikace zachycuje krátké zlomové období našich dějin, které mělo zásadní vliv na naši současnost. Patnáct českých a slovenských autorů-historiků ho zobrazuje z různých úhlů pohledu.

Tato kritická studie dokládá na základě konkrétních dobových příkladů, že pojem „zneužívání psychiatrie“ je třeba definovat a pojímat v širším slova smyslu, a to zejména z hlediska jeho realizace v rámci totalitárního systému.

Toto číslo časopisu Paměť a dějiny se zabývá mechanismy vylučování osob z „národního společenství“ v nacistickém Německu.

Číslo 47 časopisu Securitas Imperii je věnováno Lvu Prchalovi, českému armádnímu generálovi a politickému aktivistovi.

Další číslo časopisu Paměť a dějiny připomíná různé podoby odporu proti nacistické a komunistické diktatuře i současné zápasy o uchování a interpretaci historie. Nabízí tak pestrý a tematicky soudržný pohled na minulost i současnost.

Časopis Securitas Imperii 46 je opět tematicky zaměřen, tentokrát na 80. výročí konce druhé světové války a vzestup moci Sovětského svazu a jeho vlivu na vývoj v Československu a na mezinárodní situaci, resp. počínající studenou válku ...

Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní.

V roce 2025 uplynulo 75 let od útoku komunistické státní moci na mužská i ženská společenství zasvěceného života, řády a kongregace. Předkládaná kniha se zaměřuje nejen na jejich perzekuci během let, kdy se komunistický režim v ČSR etabloval.

Ve svých textech autor uvažuje o ideálech, které formovaly naši demokracii a ukazuje, že skutečný dialog o svobodě a odpovědnosti nikdy nekončí.

Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937-1938, z československé perspektivy, odhaluje tragické osudy krajanů a popisuje jejich příběhy.

Tematické číslo časopisu Paměť a dějiny 3/2025 má v titulu „ženy ve stínu dějin“. Gwendolyn Albert píše o nucených sterilizacích romských žen.

Sny paměti jsou koláží nedokončených vzpomínek a dalších textů Larisy Bogoraz, které z její pozůstalosti vybral pro charkovské nakladatelství Prava Ljudini Jevgenij Zacharov.

Podrobně zpracované téma osudů rodiny symbolisty Františka Bílka odvíjející se na pozadí třeskutého 20. století.