Osm příběhů, osm autorek, osm pastí. Některé na nás číhají v labyrintu událostí, jiné si nosíme přímo v srdci. Jisté je jedno: i když věříme, že známe cestu, v každém zákoutí může číhat fatální rozhodnutí.
Číslo věnované takzvaným modrým humanitním vědám (blue humanities) se zabývá vodou ve všech jejích podobách – od moří a oceánů po nádrže, řeky či mokřady.
Inventar a Aquiles / Stvořit Achilla Eleny Buixaderas je sbírka o touze, imaginaci, povaze lásky a na druhé straně o pomíjivosti, rozpadu představ a stárnutí.
Jakub Bělan (1981) vydal svou prvotinu Stín (Rozplyneš se) před dlouhými sedmnácti lety. To je skoro jedna generace. Zatímco v debutu mluvil v du-formě, v přítomné novince Závrať (na tři doby) mluví rovnou ve třech osobách: první, druhé a třetí.
Druhá sbírka Štěpána Hobzy San Escobar navazuje na debutové Ferrari v džungli (Literární salon, 2018), tj. postmoderně mísí vysoké a nízké, minulé a přítomné, vznešené a směšné.
Jak se vyvíjel vztah k hluku velkoměst? Jak komunity neslyšících čelily předsudkům, že jazyk musí být slyšet? Jaká je ekologická stopa zvukových nosičů? Nebo proč se s nasazením sluchátek ocitáme v tzv. sonické děloze?
Veverka hledá ztracené žaludy. Ukradl jí je někdo? Požádá jezevce, aby jí pomohl zloděje najít. Musí však projít celý Dobroles, aby se to povedlo. Půjdeš také hledat? Abys mohl číst dál, budeš cestou plnit úkoly. Není to jednoduché, ale je to zábava.
Nezvuky? Možná si říkáš, co je to za název. Někteří lidé neslyší a nemohou poslouchat rozmanité zvuky kolem nás (šumění listů, tóny kytary, klapání bot, ale ani lidskou řeč). A to je hodně náročné. Zkus si představit, že taky vůbec nic neslyšíš!
Nelze změřit vzácnost času, který jsme obdrželi od života. Přesto si ho ale nejvíce vážíme ve chvíli, kdy nás o něj něco či někdo okrádá. Pokud je tím zlodějem epilepsie, uvědomíme si možná, jak je důležité mít někoho, kdo nám pomůže.
Básnická sbírka zremixovaná z cizích básní, písňových textů a ikonických výroků. Ondřej Macl si tentokrát osvojuje metodu recyklace kulturní paměti a vytváří vícevrstevnatý celek: sbírku na pomezí jukeboxu, poeziomatu nebo do it yourself archivu.
Kniha je originálním příspěvkem k literární vědě, psychoanalýze a filosofii tvůrčího procesu a představuje zcela původní příspěvek ke studiu psychoanalytických konceptů a jejich aplikace na literární a uměleckou tvorbu.
Poezie Jana Gabriela je nesena touhou vydobývat ze světa potutelné juxtapozice různě nesouvisejících skutečností. Proti zprostředkovanému světu staví svět skutečný, který má ještě nějakou váhu, vůni, příchuť náladu i tresť.
Žijeme v době prohlubujících se konfliktů a polarizací? Do jaké míry jsou spory v demokracii naopak pozitivní? Jak se méně s*át a více respektovat? Ptáme se ve 123. čísle revue Prostor, ...
