Michael Chabon: Telegraph Avenue

Michael Chabon je u nás velmi dobře známý a stejně tak dobře je u čtenářů zapsaný. Poprvé jsme se s ním mohli potkat v románu Modelový svět, který vyšel před osmi lety a možná nejvc českých fanoušků si získal díky knize Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye, která má i svou „českou stopu“. Chabon dnes patř k nejvýznamnější americkým prozaikům současnosti, takže v tomto výběru nesmí jeho nová kniha chybět. Jmenuje se Telegraph Avenue, podle ulice, jež propojuje kalifornská města Berkeley a Oakland. Zatímco Berkeley je odjakživa spojováno především s akademickou tradicí místní univerzity a s převážně bílým establishmentem, Oakland byl vždy synonymem pro afroamerickou kulturu. Oba prvky se v románu potkávají v osobách Archyho Stallingse, černocha z Oaklandu, a Nata Jaffeho, který se narodil do bílé středostavovské rodiny v Berkeley. Tihle dva spolu provozují krámek s gramofonovými deskami. Za relativně dlouhou dobu své existence získal jejich podnik v sousedství jistou proslulost, ovšem časy se mění a o pár bloků dál má vyrůst obchodní komplex, kde se má kromě multiplexu otevřít také třípatrový obchod s hudebními nosiči. Archymu navíc dává dost zabrat vlastní rodinný život. S manželkou si moc nerozumí, a do toho se znenadání v Oaklandu objeví jeho syn, k němuž se Archy nikdy tak úplně nepřiznal…

Riku Korhonen: Lékařský román

Riku Korhonen v mém dnešním výběru zastupuje Finsko. Zapomeňte na detektivní žánr – Lékařský román je na pomezí porna, příručky uživatele ketaminu a existenciální sondy euroamerické civilizace. Vypráví příběh čtyř propletených osudů na hranicích jednoho impéria.

Konec roku 2003 je v mnoha ohledech horký a intenzivní, z hlediska politiky i života jednotlivců. V Iráku slibují západní armády provázení obyvatel na cestě k demokracii a kapitalismu. Daleko od tohoto bojiště, v severoevropském přístavním městě, tráví výzkumný pracovník, třicátník Niklas, čas popíjením a obavami o přítelkyni Innu, jejíž otec umírá na rakovinu. Jedné noci dostane Niklas vizi, která jej promění. Uvěří, že nalezl lék na Inniny obavy. Musí ale čelit skutečnosti, že dosahy vlastních činů nelze vždy předpovědět.

Markus Zusak: Roky pod psa

Kdo by neznal Zlodějku knih – knihu, která si nejdříve získala  věrná srdce statisců, ne-li milionů čtenářů po celém světě, aby pak tento kapitál zúročila v neméně úspěšné filmové zpracování. Ještě před Zlodějkou knih ale Zusak napsal trilogii s bratry Wolfovými a kniha Roky pod psa je první z nich. Cameron a Ruben Wolfovi se rvou dnem i nocí, spřádají ujeté plány, aniž by domýšleli jejich důsledky, a pro rodiče, sourozence i všechny holky, které obdivují, jsou to jen budižkničemové, co to nikdy nikam nedotáhnou. Jenže když se Cameron poprvé zamiluje, nic už není jako dřív... Příběh patnáctiletého australského kluka s širokým srdcem a praštěnými nápady je dojemný a zábavný zároveň a Zusak opět nezůstává nic dlužen své pověsti výjimečného vypravěče.

Ola Larsmo: Zrádci

Drtivá většina současné severské produkce jsou kriminální romány ze současnosti (o čemž svědčí i další kniha v pořadí níže). Zrádci jsou špionážní román, takže ani tady nebude chybět napětí, ale v době se přeneseme o více než sedmdesát let zpátky do roku 1940. Dánsko i Norsko jsou okupovány. To, na co se Úřad připravoval, se dramaticky blíží. Charlie Westerholm, novopečený důstojník tajné služby, neví, co se od něj vlastně očekává. Jsou objektem zájmu komunisté, anglické transporty zbraní, německá výzvědná služba... nebo rodící se norský odboj? Přitom někde na ministerstvu sociálních věcí sedí člověk, který dodává Třetí říši informace švédské tajné služby o odbojářích a Židech. Špionážní román Oly Larsmoa se nese v duchu nejlepších děl Johna le Carrého. Je z doby, kdy se ve Švédsku soustředily veškeré myslitelné výzvědné služby a zrádcovství bylo životním stylem, jak vtipně píše Paseka ve své anotaci.

Arnaldur Indridason: Dech smrti

Arnaldur Indridason je takový doyen severské krimi u nás. První kniha mu tady vyšla už v roce 2004, tedy dávno před onou slavnou vlnou skandinávských detektivek (dohromady jich už je 13). Slavný není jen u nás, jeho knihy jsou známé takřka po celém světě, překládá se do úctyhodných 36 jazyků. Dech smrti byla tehdy první kniha, která byla přeložena do češtiny a teď vychází v novém vydání. Ve stavební jámě na předměstí Reykjavíku vykopou lidské kosti. Kdo je mrtvý, který tu zpráchnivěl? Byl skutečně pohřben zaživa? Erlendur a jeho kolegové z kriminálky odkrývají kousek po kousku okolnosti dávného surového zločinu a vnášejí světlo do lidské tragédie, která zasahuje až do přítomnosti. A zatímco se Erlendur zabývá hrůzami nenávratně minulých časů, jeho dcera Eva Lind bojuje na jednotce intenzivní péče o život...