Takže: v Praze je v Galerii U kamenného zvonu k vidění Váchal okultní a magický a v Západočeské galerii v Plzni bude od půlky října vystaven Váchal knižní a ex-libristický. Obě přehlídky vznikly pod dohledem kurátorky Marie Rakušanové.

Josef Váchal (1884 - 1969) byl skutečně speciál. Sám o osobě mluvil jako o dřevorytci a autorskou knihu považoval za umělecký vrchol, kde se scházejí pohromadě múzy literární a výtvarné, ale také řemeslná zručnost. Jak se píše v textu k plzeňské výstavě:

"Váchal byl od útlého dětství vášnivým čtenářem a velmi záhy se u něj začala projevovat také posedlost psaním, kterou s nadsázkou diagnostikoval jako „maniascribendi“. Pro pochopení jeho vztahu ke knižní tvorbě tak není třeba znát pouze jeho autorské knihy, rukopisy i knihy cizích autorů s jeho výzdobou, které všechny výstava představí, ale také různé doklady jeho čtenářské a pisatelské vášně v podobě svazků z jeho pozůstalostní knihovny a nejrůznějších archiválií.

Vybrané doklady z Váchalovy písemné pozůstalosti z Památníku národního písemnictví fascinujícím způsobem dokládají Váchalovo pojetí písma jako živé entity i jeho přístup k obrazovému a grafickému znaku jako k přímému zpřítomnění magických obsahů a pravd. Pro pochopení tohoto Váchalova rafinovaného vztahu k písmu a ke knize je dobré znát jeho vztah k autorům magické, démonologické i teologické literatury mnoha staletí."