To mám z toho, že jsem chtěla psát cestopisy a píšu erotiku

/ Viktorie Besó

Poslední rok jsem blog zanedbávala. Byla jsem mu nevěrná a povila za tu dobu dvě děti. Jedno z masa a kostí, druhé z papíru a trochu papundeklu. Psala jsem totiž svou čtvrtou knížku. A nebojte, nebude to o dětech! Bude to o tom...no, zkrátka o tom, jak jste zvyklí.
Poslední rok jsem blog zanedbávala. Byla jsem mu nevěrná a povila za tu dobu dvě děti. Jedno z masa a kostí, druhé z papíru a trochu papundeklu. Psala jsem totiž svou čtvrtou knížku. A nebojte, nebude to o dětech! Bude to o tom...no, zkrátka o tom, jak jste zvyklí.

Kdybych byla superžena, zvládla bych v pohodě všechno. Já jsem však jen žena a super pouze občas, takže zvládám jen něco. Vymezeného času k osobnímu volnu je žalostně málo, respektive pouze v dobu, kdy mladší přísavka spí. V tu dobu buď dělám do domácnosti něco, co nelze činit v přítomností bdícího batolete (obvykla nějaká hrozná nuda), nebo spím (což bych dělala ze všeho nejraděj), nebo cvičím (což bych nedělala vůbec, ale nejvíc potřebuju), nebo píšu blog, anebo knížku.

Jelikož jsem přes léto vůbec necvičila, napsala jsem notný kus nové knihy. A taky jsem u toho vydatně konzumovala, takže jsem sice tlustá, ale ohromně tvůrčí.

To moje psaní pak vypadá různě. Třeba uprostřed vrcholně vzrušující scény, nadupané testosteronem a čnějícími bradavkami se musím zvednout a jít namazat starší dceři chleba s máslem a mladší vyměnit podělanou plínu. Připadám si jako paní na erotické lince, která během orálního sexu po telefonu štrykuje vnoučátku svetr. Inu, i to je život matky spisovatelky. To mám z toho, že jsem chtěla psát cestopisy a píšu erotiku.

No a o čem to tedy bude? Kdybych tě nepotkal... je kniha o ženské síle, tajemství a kouzlu. Hlavní hrdinka je tak trochu čarodějka, ale to je v podstatě každá z nás, jen dnešní ženy už zapomněly, jak být skutečnými ženami. Jak pracovat se svou energií a spiritualitou. Přestaly jsme naslouchat šestému smyslu, nemilujeme dostatečně svoje tělo, ani samy sebe, což se odráží v našich vztazích, zaměstnání i mateřství.

Kniha velebí ženy, vyzdvihuje naše schopnosti, poukazuje na to, že naše vagína není jen pustý tunel, ale místo, které je nabité energií, jenž dost dobře slouží i mužům. Proto se ostatně do ní celý život snaží vrátit, že? Přes respekt k ženám vyjádřený mezi řádky příběhu, není román nějaký feministický pamflet útočící na muže, kdepak! Ženy vědomy si svého ženství muže milují, dokonce i víc, než ty nevědomé.

A příběh sám o sobě?

Hlavní hrdinku od dětství trápí různé předtuchy, vidiny a sny, které ji téměř připraví o život. Až s pomocí druhých, prostřednictvím dalekých cest a studováním dávných kultur jako je například léčitelka z dalekých And, nebo kořenář z oblasti Bílých Karpat, či dokonce matriarchální kmeny v Asii ji naučí dokonale porozumět tomu, že její prokletí je vlastně veliký dar. Místo sebeničení se tak dává do léčení.

Během toho potkává různé lidi, pacienty, přátele, anebo muže, kteří o její společnost ve svém životě vůbec nestáli. Přesto k ní přilnuli, jako například Richard, který ji sice vůbec nechápe, ale stane se závislým na její sexuální energii.

Zní to příliš složitě? Je to všechno moc komplikované a zamotané? Zkuste to klubíčko nitku po nitce rozmotat. Stačí se začíst a zjistit, co by se stalo, KDYBYCH TĚ NEPOTKAL... Vychází právě teď!

Viktorie Beso, 10.10. 2018

Zdroj: https://beso.blog.idnes.cz

Další články

Přinuti otce vstát z hrobu, aby změnil závěť ve váš prospěch? Okrádat mrtvé, dokonce vyhrabávat jejich kosti a pak je prodávat? Tak tyhle drsné příběhy sepsal kolem poloviny 19. století literát, přírodovědec a obrozenec Josef Jaroslav Kalina (1816- 1847). Teď vycházejí znovu. A pěkně ilustrované.
Aktuality

Hrůzostrašné příběhy aneb jak Jaroslav Kalina budil v 19. století mrtvé

Přinuti otce vstát z hrobu, aby změnil závěť ve váš prospěch? Okrádat mrtvé, dokonce vyhrabávat jejich kosti a pak je prodávat? Tak tyhle drsné příběhy sepsal kolem poloviny 19. století literát, přírodovědec a obrozenec Josef Jaroslav Kalina (1816- 1847). Teď vycházejí znovu. A pěkně ilustrované.
 | Tomáš Weiss
Letošní 100. výročí narození legendárního režiséra je například pro Skandinávii událostí roku. U nás slavil programy pro veřejnost hlavně Skandinávský dům a ČT pustila sem tam i nějaký film. Čtenáři teď mají mimořádnou příležitost začíst se do povídek tohoto Švéda, které ani nemohou být o moc jiné než jeho filmy.
Aktuality

Bergmanovy povídky převážně z manželského života

Letošní 100. výročí narození legendárního režiséra je například pro Skandinávii událostí roku. U nás slavil programy pro veřejnost hlavně Skandinávský dům a ČT pustila sem tam i nějaký film. Čtenáři teď mají mimořádnou příležitost začíst se do povídek tohoto Švéda, které ani nemohou být o moc jiné než jeho filmy.
 | Tomáš Weiss
Osmé letošní číslo literárního měsíčníku Host má podtitul Nekorektní literatura. A tak je jasné, že kromě pravidelných aktualit, recenzí a třeba rozhovorů (tentokrát se Sofi Oksanen a Olgou Stehlíkovou) je číslo namířeno na ohledávání toho, co je to politická korektnost a jak to, že se její dobře míněný a v mnoha oblastech dobře fungující účel, dokáže zvrhnout do nebezpečné podoby, které je v lepším případě parodií, v horším ohrožuje některé jiné svobody a stává se tak vlastně čím? Cenzurou?
Aktuality

Nové číslo časopisu Host - téma: Nekorektní literatura

Osmé letošní číslo literárního měsíčníku Host má podtitul Nekorektní literatura. A tak je jasné, že kromě pravidelných aktualit, recenzí a třeba rozhovorů (tentokrát se Sofi Oksanen a Olgou Stehlíkovou) je číslo namířeno na ohledávání toho, co je to politická korektnost a jak to, že se její dobře míněný a v mnoha oblastech dobře fungující účel, dokáže zvrhnout do nebezpečné podoby, které je v lepším případě parodií, v horším ohrožuje některé jiné svobody a stává se tak vlastně čím? Cenzurou?