Tara Westoverová: Vzdělaná

Tara Westoverová poprvé vkročila do školní třídy, když jí bylo sedmnáct. K lékaři poprvé zašla ještě o několik let později. Vyrůstala na samotě v idažských horách, v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků – psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, hromadil zásoby a nedůvěřoval státním institucím a vládě, matka se živila jako bylinkářka, léčitelka a asistentka při domácích porodech. Tara pracovala s otcem na šrotišti, kde jí dnes a denně hrozil úraz, pomáhala matce vyrábět tinktury, jeden starší bratr ji týral. Postupně dospěla k rozhodnutí, že jedinou možností je vzbouřit se a odejít z domova.
Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta ke vzdělání ovšem znamenala rozkol s rodiči a těmi sourozenci, kteří zůstali žít v Idahu. Tara zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale zároveň poznala, jak vysokou cenu je za něj nucena zaplatit.
Strhující memoár o procesu uvědomování si sebe sama, odhodlání, osobním rozvoji a rodinné loajalitě se okamžitě stal bestsellerem, patřil k oblíbeným knihám Baracka Obamy za rok 2018 a časopis TIME Taru Westoverovou zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností pro rok 2019.

Carmen Kornová: Dcery nové doby

Příběh čtyř přítelkyň narozených kolem roku 1900 a žijících v Hamburku je bohatou rodinnou ságou odvíjející se na pozadí dvou světových válek a tragických německých dějin 20. století.
Pomáhat na svět nové – mírumilovné – generaci je cílem Henny Godhusenové, která se zjara 1919 začíná na hamburské ženské klinice Finkenau školit na porodní asistentku. Je jí právě devatenáct, má však už za sebou světovou válku. Nyní je konečně mír a Henny pociťuje velkou touhu po životě. Její osudy se prolínají s osudy tří žen: její rebelantské kamarádky z dětství a kolegyně Käthe, Idy, dcery ze zámožné rodiny, a mladé učitelky Liny. A my můžeme s napětím sledovat, jak se tyto rozdílné ženy vyrovnávají s ne vždy snadným osobním životem, nástupem nacismu, zvraty světové politiky a nakonec i druhou světovou válkou.
Dcery nové doby jsou prvním dílem trilogie, která pokrývá celé 20. století. Po vydání v roce 2016 se kniha v Německu podle žebříčku časopisu Der Spiegel stala bestsellerem a udržela se na první příčce více než rok; podobného úspěchu dosáhla i v Itálii. Její autorka Carmen Kornová bývá označována jako „německá Ferrante“.

Volker Kutscher: Lunapark

Berlín 1934: Pod železničním mostem je nalezen mrtvý příslušník SA. Na zdi nad ním se skví komunistické heslo. Tajná státní policie vychází z politicky motivované vraždy, ale komisař Gereon Rath se rozhodně vést vyšetřování jiným směrem. Když je nalezen další ubitý příslušník SA, vypadá to podle všeho na čin sériového vraha. Během vyšetřování začíná být politická situace stále výbušnější a tlak na komisaře roste.

Elena Ferrante: Dny opuštění

Ve druhém románu Eleny Ferrante, stejně jako ve všech pozdějších, je hlavní hrdinkou žena stržená vírem svých emocí a dávných vzpomínek. Olgu, spisovatelku žijící v Turíně, která se vzdala své kariéry ve prospěch rodiny, opustí zdánlivě bezdůvodně manžel a nechá ji topit se v pochybách a klamných nadějích na jeho návrat. Olga se nejprve snaží žít jako doposud a zůstat za všech okolností klidná, ale do mysli se jí neustále vkrádá vzpomínka z jejího dětství v Neapoli na ženu opuštěnou mužem, které ona sama přezdívá Chudinka. Té se za žádnou cenu nechce podobat, ale jak se odkrývají důvody manželova odchodu, propadá se stále víc do beznaděje, deprese a neschopnosti postarat se o svou rodinu. Elena Ferrante dokázala pád své hrdinky na dno vylíčit s naléhavou intenzitou a detailně popsala hluboké výkyvy mezi zdánlivým vnitřním klidem a hysterií, které doprovázely Olžin přerod závislé ženy v samostatnou bytost.

Adler Olsen: Malé pikantní vraždy

Lars Hvilling Hansen vede v podstatě obyčejný život. Až do chvíle, kdy ho opustí žena a on sám se navíc ocitne ve finanční tísni. Lars tak musí zvážit všechny možnosti. Naštěstí má senzační obchodní nápad!Vypozoruje, že ženy dokážou někdy mluvit opravdu otevřeně: se svým kadeřníkem nebo s nejlepší kamarádkou klidně probírají, jak se nejlépe zbavit manžela. Ano, za přiměřený honorář Lars osvobodí ženy od jejich manželů. Jen přitom nesmí téct krev, a to za žádnou cenu.A úspěch se dostaví — Lars si slušně vydělává, poptávka je vysoká a jeho metoda nenapadnutelná. Pak se však stane něco, co podstatou jeho nového dvojího života zásadně otřese…

Jan Mikolášek: Paměti přírodního léčitele

Slavný léčitel vypráví poutavou formou svůj strhující životní příběh.
Bylinář Jan Mikolášek (1889–1973) zažil lesk i bídu rakouské monarchie, pracoval ve službách arcivévody Ferdinanda d’Este a okusil frontové zákopy první světové války.
Po vzniku Československa se stal podnikatelem v tehdy netradičním léčitelském oboru. Během německé okupace se musel vypořádat s nevítanými návštěvami vysoce postavených nacistů ve své ordinaci a unikl také ze spárů obávaného pražského gestapa, kterému předvedl své léčitelské schopnosti u lékařské zkoušky.
Hitlerův tajemník Martin Bormann byl výsledkem Mikoláškovy léčby doslova ohromen. Věhlas úspěšného léčitele se rychle šířil a brzy jej začali vyhledávat také lidé z řad umělců a politiků. Občas žádali o radu i samotní lékaři.
Mezi jeho slavné pacienty patřili např. arcibiskup Josef Beran, prezident Antonín Zápotocký, nebo dokonce anglický král Jiří VI. Jan Mikolášek byl úspěšný a bohatý, ale musel překonávat mnohé nástrahy, závist spoluobčanů a také svádět neustálý boj s úřady.
Po válce se stal trnem v oku komunistům. Ti neměli pro jeho „léčitelství“ žádné pochopení. Jeho výjimečnost podtrhuje film Šarlatán, jenž vstoupí do kin v únoru roku 2020.
Mikolášek sepsal své paměti v padesátých letech a desítky let nemohly vyjít.
Nyní vycházejí poprvé v tomto rozsahu a čtenáře dokáží rychle vtáhnout do děje. Přinášejí i zajímavý pohled do praxe přírodního lékařství.

a dalších cca 1500 titulů