Jeho texty kritizující rakouský katolicko-nacionálně-socialistický stát, nacistickou minulost a omezenost vyvolávaly rozruch. Ve své zemi byl často označován jako „káleč do vlastního hnízda“, zatímco v cizině je velmi oceňován.

Bernhardovo dílo zdomácnělo rovněž v českém kulturním prostředí. Zásadně se o to zasloužilo nakladatelství Prostor, jež během více než dvaceti let vydalo více než dvacet Bernhardových prozaických titulů, na nichž spolupracovalo s elitními překladateli v čele s Radovanem Charvátem, Miroslavem Petříčkem a Tomášem Dimterem za redakční asistence Kristiána Sudy a Richarda Štencla.

„Bernhardovo místo ve světové literatuře je nepřehlédnutelné a nezpochybnitelné. Okruh jeho čtenářů je však omezený a bohužel bez podpor a grantů je vydání jeho díla u nás silně ztrátové. Proto jsem rád a hrdý, že jsme knihy Thomase Bernharda mohli v Prostoru vydat. Nyní zvažujeme reedici jeho kompletního díla v jednotné úpravě. Žádali jsme o grant ministerstvo kultury. Zatím jsme nebyli úspěšní. Zkusíme to znovu a obrátíme se i na zahraniční instituce, zejména v Rakousku. Věřím, že se nám nakonec tento ediční nápad podaří zrealizovat. Thomas Bernhard a jeho dílo si to jednoznačně zaslouží,“ prohlašuje majitel Prostoru Aleš Lederer.

Čeští čtenáři objevili Bernhardovo dílo v roce 1984, kdy vyšla česky krátká autobiografická novela Dech: Jedno rozhodnutí (Odeon). O šest let později vydala Dilia autorovu divadelní hru Náměstí Hrdinů, za niž byl doma Bernhard zle pranýřován. V roce 1994 přišel Prostor díky edičnímu návrhu redaktora Kristiána Sudy s prvním vydáním Bernhardových slavných Starých mistrů v překladu Bohumila Šplíchala. V následujících dvaadvaceti letech (1994–2016) vydal více než dvacet Bernhardových knižních svazků. Nejúspěšnější byl právě román Staří mistři o síle i bezmoci starého umění, který se dočkal tří českých vydání (1994, 2004, 2016).

V Bernhardových prózách je bytostně spjata tragika s komikou a často i s vědomou provokací. Proto také v autorově vlasti přijímali jeho tvorbu nejednoznačně, s podrážděním i odporem. Snad nejvýrazněji se to projevilo v případě románu Mýcení. Rozčilení, v němž se někteří protagonisté možná i oprávněně poznali a zažalovali Bernharda pro nactiutrhání. Právě Mýcení bude od 9.2 čteno na pokračování na stanici Českého rozhlasu Vltava vždy od 18.30.

Thomas Bernhard zemřel 12. 2. 1989, těsně po svých osmapadesátých narozeninách. V závěti zakázal provozování a vydávání všech svých děl v Rakousku po celou dobu platnosti autorského práva.