Tak jako skoro každá prvotina, je i tato víceméně autobiografií, byť psanou ve třetí osobě. Těch autobiografií má ale člověk ve své paměti víc. Různých pohledů na zažité, které se mění věkem a časem. V dnešním globalizovaném světě digitální přítomnosti není mnoho času nacházet se v kontinuitě svého života. Že se teď nakladatelství Maraton rozhodlo Dvojitou kapli z tohoto zapomnění vytrhnout s tím, že její obsah má ještě co říct a je živý, mne překvapilo. A co mi zbývá než se z toho radovat.

Alena Wagnerová

Alena Wagnerová v Dvojité kapli ohledává hranice společenského konformismu, skutečného či domnělého pokrytectví, aby nakonec dospěla k pochopení toho, co znamená lidskost. Drobná, ale intenzivní a bravurní intimní próza zkoumá hranice paměti a neuchopitelnost okamžiku. Je hlubokou reflexí života s druhými, víry, rodiny a dospělosti. Dvojitou kapli považuji za nejlepší autorčinu prózu.

Kristián Suda, redaktor

Alena Wagnerová (1936), spisovatelka a editorka, se narodila v Brně a od roku 1969 žije v Německu. Publikuje od šedesátých let, zejména sociologické studie, eseje a prózu. Píše česky i německy. Je autorkou biografie Sidonie Nádherné (2010), české a evropské osobnosti, jejíž život se odehrával na pozadí první poloviny 20. století, jejího bratra Johannese (2014) pohybujícího se v okruhu Franze Kafky a české novinářky Mileny Jesenské (1996). Kniha V ohnisku nepokoje (2003) obohacuje kafkovskou literaturu o pohled na spisovatelovu rodinu. V textu Co by dělal Čech v Alsasku? (2011) sleduje alsaskou stopu Jiřího Weila. Žena za socialismu (2017) je překladem sociologické monografie vydané původně v Německu. Dlouhodobě a systematicky se zabývá česko-německými vztahy. Připomeňme rozhovory s Němci a Čechy ze Sudet – Odsunuté vzpomínky (1993) a Neodsunuté vzpomínky (2001) nebo publikaci o německých odpůrcích nacismu v Československu A zapomenuti vejdeme do dějin (2010). Vedle novely Dvojitá kaple vydala v roce 2019 cyklus povídek Cestou životem.