Nymfomanka je v kinech

/ Tomáš Weiss

Od 26.12.. se v českých kinech promítá nový film Larse von Triera. Kdo viděl minimálně Antikrista a Melancholii, toho do kina pobízet netřeba, ostatním snad jen krátké varování na začátek: souloží se v tom filmu dost, ale porno nečekejte, to si radši něco rozverného pusťte doma.
Od 26.12.. se v českých kinech promítá nový film Larse von Triera. Kdo viděl minimálně Antikrista a Melancholii, toho do kina pobízet netřeba, ostatním snad jen krátké varování na začátek: souloží se v tom filmu dost, ale porno nečekejte, to si radši něco rozverného pusťte doma.

Nymfomanka I.(v kinech uváděná ve dvou částech, II. má premiéru až po Novém roce) je vlastně formálně něco, jako psychoterapeutický rozhovor ženy Joe a staršího pána, kterému dal Trier jméno Šťastný muž. Joe, kterou muž našel pomlácenou blízko svého bytu, u něho popíjí čaj a vypráví mu svůj život. Ten je (zatím, připomínám, že je  možnost vidět pouze dvouhodinový první díl) plný sexu, ale láska je z něho, jako nějaká nebezpečná úchylka, téměř zcela vyloučena. Trier předvádí sex jako určitou loveckou a manipulativní techniku, jako rybolov, kdy rybářka postupně zjistí, jak se na kapry, sumce a okouny musí. Sex je pro Joe také zaplněním životního prázdna, jediným způsobem, jak vyhnat samotu.

Trierova studie ženské sexuality a mužského strachu z její manipulativní schopnosti, z její přírodní síly, ze které jde podobný strach, jako z temného lesa nebo jako z pobytu v tygří kleci, začala už Antikristem. Z podobenství ale teď Trier došel vlastně téměř k "dokumentárnímu" filmu.

Viděl jsem Nymfomanku I. s lidmi, kteří ještě nikdy nic od dánského režiséra neviděli. Snažili jsme se je se ženou trochu na projekci připravit. Ale po filmu bylo vidět, že první srážka s Trierem je pěkný průplesk. Vlastně jsme tak stáli ve tmě uprostřed města a pokoušeli se nějak dostat zpátky do svých životů. Teď už ovšem s mnoha obrazy, které z hlavy jen tak nepůjdou. Taky s tradiční postrierovskou nejistotou: jak vážně je co míněno.

 

Další články

Beletrizovaná zpráva o útěku skupiny bratří Mašínů na Západ se jmenuje Zatím dobrý a napsal ji Jan Novák. Teď vychází načtená Jiřím Ornestem.
Aktuality

Příběh bratří Mašínů jako audiokniha

Beletrizovaná zpráva o útěku skupiny bratří Mašínů na Západ se jmenuje Zatím dobrý a napsal ji Jan Novák. Teď vychází načtená Jiřím Ornestem.
 | Tomáš Weiss
Básně žádné ankety (pokud teda nejsou pro básníky) většinou nevyhrávají. Sbírce Zimní dvůr Bohdana Chlíbce (1963) se to ale letos stalo.
Aktuality

Anketu Kniha roku Lidových novin vyhrála současná poezie

Básně žádné ankety (pokud teda nejsou pro básníky) většinou nevyhrávají. Sbírce Zimní dvůr Bohdana Chlíbce (1963) se to ale letos stalo.
 | Tomáš Weiss
Příští rok bude česká literatura slavit dvě "stoletá" výročí. V roce 1914 se narodili Bohumil Hrabal a Jiří Kolář. Nejvyšší čas zodpovědně se připravit samostudiem.
Aktuality

Připravte se na Rok Hrabala a Rok Koláře

Příští rok bude česká literatura slavit dvě "stoletá" výročí. V roce 1914 se narodili Bohumil Hrabal a Jiří Kolář. Nejvyšší čas zodpovědně se připravit samostudiem.